Po stopách Toulovce - Žďárské vrchy, Železné hory

31.3-1.4.2016 jsme otevřely novou dogtrekkingovou sezonu. Prvním závodem MR v Dogtrekkingu je již tradičně závod Po stopách Toulovce, který vyniká skvělým organizačním týmem, nádhernou krajinou Vysočiny a pohodovou atmosférou. Na druhou stranu přihlašování je celkem boj, už na Nový rok (během víru Silvestrovských oslav) je potřeba vyplnit přihlášku, místa jsou omezená a zájem veliký.

S Arvikou jsme opět absolvovaly trať LONG, tedy 87 km + 2 bonusy. Trať byla příjemná, šlo se parádně, na živých kontrolách čekalo skvělé občerstvení, cestou bylo dostatek potůčků pro psy a i když se turistické značky občas ztrácely, nezašly jsme si tolik, abychom klesly na duchu.

Trasa nás provedla z Luckého vrchu krásným městem Polička, přes Bystré s odbočkou na první bonus - hrad Svojanov. Proběhly jsme i kolem přehrady Vír, která zásobuje Brno pitnou vodou, před Vírem jsme se posilnily v hospodě, která byla zároveň kontrolním bodem (ale je jasné, že kdyby tam ten kontrolní bod nebyl, tak se posílníme také tak). Přes krásnou rozhlednu Karasín (s nepěkným stoupáním od Vírské přehrady), kde nás na vrcholu uvítal osamnělý vlek - kotva, jsme  došly pro další bonus na cca 55. km ke kostelu sv. Michaela. Byl nádherný a akorát se začalo stmívat. Po mírném bloudění v okolí Dalečína v černočerné tmě jsme opět na pár hodin spočinuly v jakémsi baru, jak už to bývá, sešla se nás tam pěkná tlupa LONGařů a místní nás měli za naprosté cvoky...Alespoň se ale pes najedl a prospal a vyrazily jsme o 10 km dál nocovat nad Zubrnický rybník. O půl čtvrté ráno jsme si s Arvikou ustlaly na stole turistického odpočívadla, aby nás o dvě hodiny později probudila kamarádka, že je jí strašná zima. K ránu klesla teplota na -5°C, takže dál jsme šly přes promrzlé mokřady, což byla příjemná změna oproti předchozímu dnu. Dopoledne jsme pokračovaly přes pohádkově neuvěřitelnmou zříceninu Štarkov na Buchtův kopec, kde čekala další živá kontrola se snídaní. Z Buchtova kopce už jsem zatla zuby a došla do cíle, ale ke konci už jsem ty krásy Žďárských vrchů moc neocenila.... Ale ten pocit, když je člověk v cíli!

Arvika táhla od začátku do konce a díky ní jsme nakonec dokončily v čase 28 hodin 32 minut na sedmém místě z 41 žen do 35 let.